Co učit o holokaustu?

Cílem našich doporučení je prohloubit porozumění holokaustu kladením klíčových otázek týkajících se historického kontextu holokaustu, jeho rozsahu a rozměru a otázky, proč a jak k němu došlo. Tento oddíl představuje řadu zásadních otázek, které pedagogové mohou použít jako rámec pro své zkoumání holokaustu.

Stáhněte si kompletní Doporučení k učení (se) o holokaustu zde.

Výuka a učení se o holokaustu se budou lišit v závislosti na národní a místní historické situaci. Tyto situace jsou zásadní pro určení toho, které otázky se budou probírat více do hloubky a které spíše stručněji. Čas vyhrazený pro výuku o holokaustu však musí být dostačující k tomu, aby studenti dokázali na následující otázky najít hlubší odpovědi a neodpovídali pouze povrchně:

  • Jaké byly historické podmínky a klíčové fáze průběhu této genocidy?
  • Proč a jak se lidé těchto zločinů dopouštěli nebo se na nich podíleli?
  • Jak na pronásledování a masové vraždění reagovali Židé?
  • Proč a jak se někteří rozhodli se těmto zločinům vzepřít?

Přečtěte si více o Doporučení k učení (se) o holokaustu.

Výčet témat a otázek v tomto oddílu nemá být vyčerpávající, jde spíše o soubor základních učebních cílů a učebního obsahu. Je třeba mít na paměti, že otázky ohledně holokaustu se časem mění; ty, které se dnes nezdají významné, mohou být velmi důležité v budoucnu. S ohledem na tato důležitá upozornění by pedagogové měli studentům umožnit prozkoumat následující témata a otázky.

Přečtěte si další ukázky z Doporučení zde:

Co učit: základní historická fakta

Holocaust education, man looks at posters
Photo by Luis Paredes

Holokaust byl systematické a státem podporované pronásledování a vraždění Židů nacistickým Německem a jeho kolaboranty v letech 1933 až 1945. Genocida, která probíhala napříč celým světadílem, zničila nejen jednotlivce a rodiny, ale také komunity a kultury, jež se vyvíjely po staletí.

2.1 ROZSAH A ROZMĚR HOLOKAUSTU

Studenti by měli vědět a chápat, že holokaust byla genocida, která probíhala napříč celým světadílem a která zničila nejen jednotlivce a rodiny, ale také celé komunity a kultury, jež se v Evropě vyvíjely po staletí.

2.2 PROČ A JAK K T OMU DOŠLO

Studenti by měli mít možnost zkoumat, proč a jak k holokaustu došlo, a to včetně otázek:

  • Jaké byly v průběhu genocidy klíčové fáze, zvraty a rozhodnutí?
  • Proč a jak se lidé těchto zločinů účastnili/dopouštěli nebo se na nich podíleli?
  • Jak na pronásledování a masové vraždění reagovali Židé?

2.3 KONTEXT A VÝVOJ

Aby bylo možné pochopit, jak k holokaustu mohlo dojít, je třeba dívat se na něj z mnoha hledisek a v kontextu různých procesů a jako výchozí bod využít následující otázky. Po celou dobu je zásadní zahrnovat souvislosti s národní a místní situací a je nutné tuto situaci zkoumat.

2.3.1 Co předcházelo holokaustu

  • Co byl evropský antijudaismu a jak souvisí s křesťanským učením?
  • Jak se v devatenáctém století rozvinul antisemitismus a rasové smýšlení a jak tyto aspekty souvisely s nacionalistickými ideologiemi?
  • Jaký dopad na vztahy mezi Židy a nežidovským obyvatelstvem měla první světová válka a politický vývoj v Evropě v meziválečném období?

2.3.2 Vzestup nacistů, jejich pohled na svět a jejich rasová ideologie a politická praxe

  • Jak a proč se nacisté ve své propagandě a politice zaměřili na Židy a další skupiny?
  • Jak ustavení národně socialistické diktatury, zejména zrušení základních práv a rozvrat právního státu, otevřelo cestu k holokaustu, a jak na tento proces reagovala německá společnost?
  • Jak se nacisté zaměřovali na práva a majetek Židů v předválečném období?
  • Jak na nacistickou nadvládu a politiku reagoval zbytek světa?

2.3.3 Průběh a vývoj holokaustu v kontextu druhé světové války

  • Jak nacisté radikalizovali pronásledování Židů poté, co nacistické Německo rozpoutalo druhou světovou válku, a jak to ovlivnilo její průběh?
  • Jak a proč nacisté prováděli vyvlastňování Židů a jak to ovlivnilo jejich šance na přežití?
  • Jaké byly typy ghett a jak se používaly k segregaci, shromažďování a pronásledování komunit?
  • Jak mohly pohotovostní vraždící jednotky (Einsatzgruppen) po německé invazi do Sovětského svazu zavraždit stovky tisíc Židů během půl roku?
  • V jaké fázi se nacisté rozhodli, že budou usilovat o vyvraždění všech evropských Židů?
  • Jak masové vraždění lidí se zdravotním postižením připravilo půdu pro systematické zabíjení Židů?
  • Jak nacisté využívali tábory smrti a další tábory k uskutečnění zamýšleného „konečného řešení evropské židovské otázky“?
  • Jaký vliv na pronásledování měla kolaborace nebo naopak odboj ve spojeneckých zemích Německa a v okupovaných zemích?
  • Jakou roli hrála porážka nacistického Německa a jeho spojenců při ukončení holokaustu?

2.3.4 Poválečná situace: Okamžité následky

  • Jakým výzvám čelili přeživší holokaustu po osvobození? Jak se situace přeživších Židů po osvobození lišila od situace nežidovských válečných obětí a obětí pronásledování?
  • Jaké prvky přechodného soudnictví vznikly po konci nacistického režimu a války v Evropě? V jakém ohledu byly úspěšné? Čeho se nepodařilo dosáhnout?

 

2.4 POROZUMĚNÍ POJMŮM

Studenti by měli být schopni rozlišovat mezi různými masovými zvěrstvy spáchanými nacisty a jejich kolaboranty a chápat jejich příčiny a následky.

Otázky, o kterých je třeba přemýšlet, mohou být následující:

  • Které skupiny se staly oběťmi nacistického pronásledování a masového vraždění, z jakého důvodu a jaké to mělo následky?
  • Jak souvisí genocida Židů s ostatními zvěrstvy spáchanými nacisty a jejich kolaboranty, včetně genocidy Romů a Sintů?

2.4.1 Odpovědnost

Pokud mají studenti začít chápat, jak vůbec mohlo k holokaustu dojít, a zabývat se tím, jaké otázky to ve společnosti vyvolává dnes, musí si uvědomit, že za tyto zločiny nestačí činit odpovědným pouze Hitlera a nacisty.

Otázky, o kterých je třeba přemýšlet, mohou být následující:

  • Kdo nese odpovědnost a kdo spoluvinu a jaká byla jejich motivace? Jaké jsou rozdíly mezi odpovědností a spoluvinou?
  • Zabíjení se účastnili v naprosté většině muži, jaká však byla podpůrná role žen a jakou odpovědnost za tyto zločiny ženy nesou?
  • Jakou roli hrálo místní židovské i nežidovské obyvatelstvo (včetně záchrany a spolupráce)?
  • Jaký postoj zaujímala většina obyvatel okupovaných zemí k pronásledování a vraždění Židů? 
  • Jací jednotlivci či skupiny riskovali, aby Židům pomohli nebo je zachránili? Jaká byla jejich motivace? Co bránilo ostatním nebo co je odradilo od toho, aby se zachovali stejně?
  • Co a kdy bylo známo o pronásledování a vraždění Židů?
  • Jak svět reagoval na informace o pronásledování a vraždění Židů?
  • Co bylo známo o genocidě Romů a proč jí za hranicemi regionu ovládaného nacisty nebyla věnována pozornost?
  • Co pro záchranu obětí nacistických zločinů udělali Spojenci, neutrální země, církve a další a mohli udělat více?

2.4.2 Jednání obětí

Je důležité, aby holokaust nebyl vnímán pouze z pohledu zdrojů, činů či příběhů pachatelů. Židé a další cílené oběti musí na historické scéně vystupovat jako jednotlivci a komunity s vlastním kontextem a historií, nikoli jako pasivní objekty, které měly být masově vyvražděny. Pedagogové proto musí zajistit, aby si studenti uvědomovali, že i oběti nějak jednaly a že reagovaly na probíhající zločiny, jak nejlépe uměly, s ohledem na své předchozí chápání světa, své místo v něm a na informace, které byly v té době dostupné. Toto může zahrnovat zkoumání:

Života před válkou

  • Jak Židé žili ve svých domovských zemích a jak jejich životy ovlivnilo pronásledování zahájené nacisty, jejich spojenci a kolaboranty?

Reakce a odporu

  • Jak nacisté vyčlenili Židy ze zbytku společnosti? Jak Židé na toto vyčlenění reagovali?
  • Co charakterizovalo židovské vedení, vzdělávání, komunitu, náboženství a kulturu během holokaustu?
  • Do jaké míry a jak mohli Židé vzdorovat? Do jaké míry tak činili? Co je při rozhodování a v jejich jednání omezovalo nebo co jim naopak pomáhalo?
  • Jak rozdílně nacistické pronásledování ovlivňovalo muže, ženy a děti a jak na něj reagovali?

2.4.3 Význam holokaustu pro současné otázky

Studenti by měli mít příležitost diskutovat o tom, jaký význam má historická zkušenost holokaustu pro dnešek. Otázky, o kterých je třeba diskutovat, mohou zahrnovat například:

  • Jak může studium pronásledování obětí nacistické ideologie přispět k chápání toho, jaký dopad má porušování lidských práv na dnešní společnost? A především, co nám může říci o tom, jak spolu souvisí stereotypy, předsudky, hledání obětních beránků, diskriminace, pronásledování a genocida?
  • Jaký význam mohou mít znalosti o židovských uprchlících před holokaustem, během něj a po něm pro pochopení současné uprchlické krize?
  • Co nám může učení se o holokaustu říci o průběhu genocidy, jejích varovných signálech a možnostech zásahu, které by mohly posílit současné snahy o prevenci genocidy?
  • Existují situace, kdy obraznost a diskurz holokaustu nejsou užitečné nebo dokonce mají negativní vliv? Je nějaké zobrazování holokaustu obzvlášť problematické?