Jak učit o holokaustu?

Cílem našich doporučení je prohloubit porozumění holokaustu kladením klíčových otázek týkajících se historického kontextu holokaustu, jeho rozsahu a rozměru a otázky, proč a jak k němu došlo. 

Stáhněte si kompletní Doporučení k učení (se) o holokaustu zde.

Pedagogové by měli být především pevně přesvědčeni, že s pečlivou přípravou a vhodnými materiály je možné o holokaustu učit účinně a úspěšně. Oddíl „Jak učit o holokaustu“ se zabývá možnostmi a výzvami výuky a učení se o ho lokaustu a uvádí praktické přístupy a metody, které lze použít jak ve formálním, tak v neformálním vzdělávacím prostředí.

Přečtěte si více o Doporučení k učení (se) o holokaustu.

Pro žádné téma neexistuje jediný „správný“ způsob výuky ani jediná ideální metodika vhodná pro všechny pedagogy a všechny studenty. Tato doporučení však vycházejí z praktických zkušeností a jejich cílem je podpořit učitele a další pedagogy při vytváření vlastních pracovních osnov, ve kterých přihlédnou ke vzdělávacím potřebám jednotlivců.

 

Přečtěte si další ukázky z Doporučení zde:

 

Hands putting up a poster, Holocaust education
Photo by Luis Paredes.

 

3.1 OBECNÉ ZÁSADY

3.1.1 Výuka o holokaustu může být úspěšná; není třeba mít z tohoto tématu strach

Někteří pedagogové se zkoumáním dějin holokaustu váhají, jelikož vnímají, že toto téma je citlivé a obtížné. Někteří pedagogové si kladou otázku, jak vyjádřit rozsah tragédie, ohromné počty lidí, kterých se dotkla, a hloubku, do jaké lidstvo může klesnout. Někteří se ptají, jak studenty zapojit, aniž by je zároveň traumatizovali, nebo se obávají jejich možných reakcí na toto téma. Pedagogové chtějí být především připraveni na různé typy reakcí a chování, které intenzita obsahu může vyvolat.

Studenti různého věku mohou být seznámeni s dějinami holokaustu, pokud jsou metoda a obsah přiměřené jejich věku. Pro mladší publikum může být vhodné zaměřit se na jednotlivé příběhy týkající se obětí, útěku a záchrany. Starší studenti mohou pracovat se složitějším a náročnějším materiálem za většího využití vhodných primárních zdrojů. Zdroje a učebnice by měly být vybrány s ohledem na tato doporučení a s citlivým přístupem k potřebám a konkrétní situaci studentů.

Obecně není třeba mít z tohoto tématu strach. I když může vyvolávat obavy, zkušenosti ukázaly, že výuka o holokaustu může být úspěšná a mít pozitivní výsledky. Prozkoumejte a využijte širokou škálu materiálů, které popisují metody, osvědčené postupy a konkrétní výukové strategie, jež lze použít jak při plánování a sestavování hodin, tak v jejich průběhu.

 

3.1.2 Používejte přesné termíny a definujte pojem holokaust

  • Přesné užívání jazyka při popisu pojmů a činností může studentům pomoci vyhnout se generalizacím, které stírají rozdíly a zhoršují porozumění. Například pojem „tábor“ se používá pro celou řadu míst a lokalit. Ačkoli lidé umírali a byli zabíjeni v mnoha táborech vytvořených nacisty a jejich kolaboranty, ne všechny tábory byly záměrně budovány jako místa pro zabíjení nebo jako tábory smrti. Různé tábory fungovaly v různých dobách různě. Patřily mezi ně například koncentrační tábory, tábory nucených prací a průchozí tábory. Přesné definice pomáhají předcházet nedorozuměním tím, že poskytují konkrétní informace.
  • Stanovením jasné definice pojmu „holokaust“ (nebo „šoa“) můžete hned na začátku předejít nejasnostem. Aliance IHRA používá výraz „holokaust“ k označení systematického a státem podporovaného pronásledování a vraždění Židů nacistickým Německem a jeho kolaboranty v letech 1933 až 1945. Pronásledování a vraždy vyvrcholily v průběhu druhé světové války. Některé organizace – a dokonce i některé významné instituce – používají výraz „holokaust“ ve velmi širokém smyslu zahrnujícím všechny oběti nacistického pronásledování. Přesto většina historiků, kteří se zabývají tímto obdobím, používá přesnější definici, která bere v potaz, že Židé byli terčem systematického pronásledování a vraždění, což odlišuje jejich osud od osudu ostatních, možná s výjimkou Sintů a Romů (skupiny obětí, u kterých bylo ta ktéž cílem vyhladit všechny členy, od kojenců až po seniory). Mějte proto na paměti různé způsob y, jakými různé zdroje mohou tento pojem chápat a používat. Zajistěte konzistentní a přesné používání pojmů.
  • Vysvětlete studentům, že výraz „holokaust“ je pro mnohé lidi problematický. „Holokaust“ je složenina dvou řeckých slov označující oběť upálením. Tento pojem tak může mylně naznačovat, že masové vraždění Židů bylo spíše formou mučednictví než výsledkem genocidy. Z tohoto důvodu mnozí dávají přednost hebrejskému slovu „šoa“, které znamená „katastrofa“.
  • Poskytněte studentům příležitost, aby o terminologii kriticky diskutovali. Vysvětlete například, že termíny jako „konečné řešení“ nebo „židovská otázka“ byly eufemismy, které v daném historickém okamžiku vytvořili a užívali pachatelé k vyjádření svého světonázoru, a že se liší od současných neutrálních výrazů, kterými dřívější události popisujeme nestranně. Stejně tak byste se studenty měli rozebrat výrazy jako například „ghetto“, aby bylo jasné, že když toto slovo používali nacisté, mělo jiný smysl než před jejich nadvládou i po ní.
  • Pedagogové by měli přemýšlet o tom, jak společnost a kultura hovoří o holokaustu, protože tyto společenské představy mohou ovlivnit chápání studentů. Populární kultura a diskurz mohou totiž zachovávat mýty a mylné představy o historii. Konzistentní, přesné a precizní používání jazyka může pomoci rozebrat takto předem vytvořené představy.

 

3.1.3 Hovořte o tomto tématu zeširoka a uvádějte dějinné události do kontextu

Holokaust byl souborem propojených událostí, ke kterým postupně docházelo napříč státy v průběhu války. Tyto události tak nadále zůstávají součástí mnohých evropských a světových dějin a historických procesů. Studenti by měli být schopni rozpoznat, že holokaust měl v různých zemích různé podoby. Kromě toho genocidu umožnily i další krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé faktory v evropských a světových dějinách. Vytvářejte příležitosti k jejich analýze tím, že se budete zabývat širším kontextem, v němž k holokaustu došlo. Tyto aspekty již vědci zevrubně prozkoumali. Při sestavování pracovních osnov a plánování jednotlivých hodin zkuste využívat poslední autoritativní akademické studie, které zahrnují různé aspekty genocidy a jejího vývoje.